dugi.xf.czPostřehy › Časy se mění

Časy se mění

Led 24, 2008

      Michaela Paštéková - Sprejer frajer (1994)
     Tereza Pergnerová - Andělíček (1995)
     David Hasselhoff - Hooked on a feeling (1997)

     Co mají tyhle tři písničky společného natolik, že jsem se rozhodl vypsat je hned na začátek postřehu? Zdánlivě nic. Jeden zpívá malá holka, druhý mladá žena a třetí muž ve středních letech. Máme tady jednu slovenštinu, jednu češtinu a trojici doplňuje světová angličtina. Tady tedy pojítko nenajdeme. Ale podívejme se na ročníky vydání každé písničky. Ano, je tomu už 14, 13 respektive 11 let co vznikly.

     V době jejich vzniku je každou chvíli do éteru "pálila" většina rádií a nebylo možné se jim takřka vyhnout. Když jste si pustili libovolnou stanici, mohli jste se vsadit, že se vybraný hit ve vysílání nejpozději do 24 hodin objeví. Tyhle songy tehdá často obsazovaly čelní příčky hitparád a na ostatní se dívaly z horních pater žebříčku. Co se od té doby změnilo? Michaela už není tou rozvernou školačkou, Tereza
si sáhla na dno a snaží se vracet zpět. A David? Ten  jen vzpomíná na éru, kdy lámal srdce dívek jako neohrožený záchranář.

     Změnila se ale i četnost hraní jejich, tehdy tolik omílaných singlů. Pokud na některý z nich narazíte v dnešním vysílání, je to skoro zázrak. Ano, ani jedna z písniček není úplný vrchol hudebního požitku, ale přesto si myslím, že mnoha lidem připomene roky, které jsou za námi. Přiznám se, že jsem tyhle tři songy měl taky zastrčené ve vzpomínkách až někde hodně, ale opravdu hodně hluboko. Pokud tedy někoho z vás vrátí o nějaký ten rok zpátky a připomenou mu tu dobu, Ať si tedy spustí tenhle stroj času.

     Zároveň to ale slouží i jako velmi výmluvná ukázka toho jak je v hudební branži úspěch pomíjivý. Hity, které každý bral jako skvělé, úžasné a nejlepší jsou teď zastrčené na zaprášených kazetách někde v bedně na půdě. Jejich místo zaujala naleštěná CD s novými hity, které jsou taky skvělé,úžasné a nejlepší. Některé z nich se budou hrát i za těch 15 let, jen už pochopitelně ne tak často jako dnes. Ale naprostou většinu z nich čeká osud Michaely, Terezy a Davida. A snad se za těch 15 let někde na internetu (nebo co to tady vlastně bude) objeví článek, který tyhle vykopávky vytáhne na světlo a lidi budou vzpomínat jaké to v tom roce 2008 bylo.

     Myslím, že na konec tohohle postřehu by to chtělo nějaké zhodnocení. Když už se dneska motáme kolem hudby, myslím, že celé moje dnešní poselství vystihne těchhle pár veršů od Golden kids:

Vždyť dnešní den zítra bude včerejší 
a letos přesně za rok bude vloni. 
Kdo nyní je první ten bude poslední 
každý ví, časy se mění.

 

.