dugi.xf.czPostřehyVesmír › Chystá se první krok k návratu na Měsíc

Chystá se první krok k návratu na Měsíc

Čer 14, 2009

  Sonda LRO
    Vizualizace ukazuje sondu LRO u Měsíce.
 

    Amerika to s návratem na Měsíc, zdá se, myslí opravdu vážně. Od prosince 1972, kdy na Měsíci přistálo Apollo 17 s Eugene Cernanem na palubě, zůstal náš souputník osiřelý. Nové kolo Studené války dalším misím k Měsíci nepřálo. V současné době se ale náš přirozený satelit dostává znovu do hledáčku NASA.

    Důvod je jasný. Pokud chce lidstvo pomýšlet na lety k Marsu (odhad okolo roku 2050), musí si technologii velmi dobře osahat. A kde nové metody a technologie zkoušet než na Měsíci. Na něm navíc panuje jen šestinová gravitace oproti Zemi - pokud by odsud startovala raketa pro Mars, musela by překonávat mnohem menší odpor. Tahle teorie je sice zatím z kategorie sci-fi. Když uvážíme kolik úsilí stojí vypravit raketu ze Země. Jen stěží můžeme předpokládat jakým problémům by čelili technici na Měsíci. Mnohem nadějněji ale vypadá možnost vytvoření "Měsíční základny". Na ní by mohli specialisté testovat nové technologie, které by se daly uplatnit pro lety k Marsu. Zkoumat by se zde dalo prakticky všechno. Od zajištění energetické soběstačnosti, přes obstarání vody, paliva až po sociologické problémy. jak zajsitit aby spolu posádka vycházela i když bude několik měsíců namačkána na miniaturním prostoru. I na tyhle otázky by mohla základna na Měsíci poskytnout odpovědi. 

Přečtěte si všechny články o dobývání vesmíru

     Prvním krokem k návratu na Měsíc je vyslání sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter => Družice pro průzkum Měsíce) se spolusondou LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite =>Satelit pro pozorování a snímání Měsíce), které se má uskutečnit ve středu 17. června na mysu Canaveral. Jaký bude osud těchto dvou družic? Pokud vše půjde podle plánu, mělo by to probíhat následovně: (čas T, označuje okamžik, kdy raketa dostane pokyn ke startu)

T - 2,7 sekundy = zážeh motorů
T + 1,1 sekundy = odlepení rakety od země
T + 4 minuty 10 sekund = od nosné rakety Atlas 5 se odděluje urychlovací stupeň Centaur
T + 4 minuty 20 sekund = urychlovací stupeň Centaur zapaluje svůj hlavní raketový motor
T + 4 minuty 30 sekund = urychlovací stupeň Centaur odhazuje svůj aerodynamický štít
T + 14 minut 30 sekund = Centaur poprvé vypíná svůj hlavní motor
T + 36 minut 42 sekund = Centaur znovu zapíná svůj hlavní motor
T + 41 minut 42 sekund = Centaur podruhé vypíná svůj motor
T + 45 minut = od urychlovacího stupně Centaur se odděluje družice LRO
T + 4 hodiny = od Centaura se odděluje i družice LCROSS

     Takhle alespoň NASA start rakety Atlas 5 s nákladem dvou družic plánuje. V dalším průběhu dojde k tomu, že urychlovací stupeň Centaur nezbržděně vletí do dráhy Měsíce a narazí do jeho polární oblasti. Tento náraz bude sledovat jak LRO, LCROSS, Hubbleův vesmírný teleskop i řada pozemských teleskopů. V čem bude tento náraz tak zajímavý, že se na něj budou upírat tisíce očí? Tento impakt totiž vyvrhne velké množství horniny. V polárních oblastech - v kráterech kam miliony let nezasvítily sluneční paprsky se teploty pohybují okolo -200°C. Mohou tedy ukrývat velké zásoby ledu, který by mohla posádka na měsíci využívat. Z ledu se v první řadě dá získat voda pro astronauty. Chemickou cestou navíc může poskytnout kyslík a vodík. Oba plyny se pak mohou dál využívat a používat třeba jako palivo, resp. okysličovadlo při chemických reakcích. Využít k tomuto nárazu stupeň Centaur je naprosto unikátní až doposud jeho služba skončila vždy když udělil transportovanému materiálu dostatečnou rychlost. Pak se jen bezúčelně toulal vesmírnou pustinou.

     Sonda LRO dorazí k Měsíci během čtyř dnů od startu. Pak bude svůj úkol plnit na nízké oběžné dráze Měsíce (cca. 50 km nad povrchem). Nad Měsícem má kroužit cca. rok, během kterého bude sbírat cenná data a posílat je zpět na Zemi. Družice je osazena sedmi přístroji, které jí umožní detailně zkoumat radioaktivitu, topografii, teplotu na různých místech povrchu ve dne i v noci, obsah vodíku v atmosféře. Ještě důležitější ovšem bude její schopnost vytvářet detailní 3D mopy měsíčního povrchu a to v dosud nevídaném rozlišení jednoho metru. Družice se zaměří především na zhruba stovku předem vytipovaných míst, která by měla sloužit k přistání lidské posádky.

     Oproti své sestřičce bude mít LCROSS mnohem "akčnější" úkol, který ji ovšem bude stát "život". Pravděpodobně v říjnu letošního roku se stane živoucím projektilem, který se v plné rychlosti zřítí z oběžné dráhy na povrch Měsíce (stejně jako pět dní před tím Centaur). jejím cílem bude střed některého z temných kráterů na Náraz vymrští horniny z okolí nárazu až do výšky okolo deseti kilometrů. Právě toho využije LRO, která cca. 4 minuty po nárazu proletí nad místem srážky a z bezprostřední blízkosti bude analyzovat obsah a složení vyvržených hornin. I tento náraz budou monitorovat pozemské dalekohledy. Ještě než ale dojde ke zničení sondy LCROSS, dočkají se práce i vědecké přístroje na její palubě. Jedná se o tři spektrometry, pro viditelné světlo i pro záření blížící se ultrafialovému záření. Dále na sondě nalezneme pět kamer pro snímání ve viditelné i infračervené části spektra. Výčet technických přístrojů využívá radiometr. Tyto vědecké přístroje najdou uplatnění hlavně při pozorování následků nárazu Centaura na Měsíc. Modul LCROSS byl vytvořený tak aby stál co nejméně peněz. Bude totiž zničen tak aby lidé neprotestovali, že se plývá penězi.

     Prokázat existenci vody na měsíci se už snažila sonda Lunar prospector. I ona se zřítila na povrch našeho souputníka a z vyvrženého materiálu se mělo určit zda obsahuje vodu. Tehdejší pokus ale skončil neúspěchem. Ve vyvrženém materiálu se voda nenašla. Vědci u současné mise sází hlavně na to, že se zaměří na polární oblast kráterů, kam miliony let nesvítilo Slunce. Mohly se zde proto zachovat vodní zásoby. I kdyby voda nebyla znovu nalezena, dá nám LRO odpovědi na mnoho otázek, které se týkají měsíce. Věřme, že všechno dopadne jak má a první krok, který bývá vždycky těžký a rozhodující skončí úspěchem.

     Jaký bude další osud cest k Měsíci? Na rok 2011 je plánována sonda GRAIL. (Gravity Recovery and Interior Laboratory). GRAIL bude obsahovat dvě družice, které poletí za sebou. Budou provádět detailní měření měsíčního gravitačního pole. O rok později, tedy na rok 2012 NASA chystá sondu LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer). Jejím úkolem bude zkoumat složení měsíční atmosféry a povrchového prachu. Navíc bude testovat novou technologii, kterou NASA nazývá "Modular Common Bus". Mělo by se jednat o flexibilní, nízkonákladovou technologii zaručující starty a přistávání na Měsíci.

     EDIT 1 - 15.6.2009 - Kvůli startu raketoplánu Endeavour (mise STS-127), který je odsunutý na 17. června se start rakety Atlas V odkládá o jeden den na 18.6. Ačkoliv raketoplán a raketa startují každý z jiného místa, oba využívají měřící přístroje a systémy, které jsou společné. Odpálit proto Atlas V i Endeavour v jeden den by bylo příliš riskantní.

     Jaké jsou Vaše názory na start sondy LRO? Myslíte, že se dočkáme dalších lidí na Měsíci? A jak to vidíte s dobýváním Marsu? Napište nám o svých názorech! Pro své názory a dotazy využijte tento diskusní panel. A pokud vás vesmír opravdu zajímá, rozhodně navštivte i nové diskusní fórum vesmir.thos.cz, které je určeno speciálně pro debaty o průzkumu vesmíru. Je jedno jestli jste amatér, který se ve vesmíru teprve rozkoukává, nebo zkušený znalec, rádi mezi sebou přivítáme všechny zájemce.