1. den ZOH - Slavnostní zahájení zastínila gruzínská tragédie

Úno 13, 2010

  XXI. Olympijské hry oficiálně začaly
    Slavnostní zahájení olympijských her.
 

    A už je tu první dávka olympijských zpráv z Vancouveru. První den bývá vždy spíš rozjezdový a mnoho podstatného se neděje. Vancouver však učinil výjimku. Bohužel to ale byla velmi smutná výjimka.

Saně    Saně

    Dnes nebyl na programu Her žádný závod bobistů. V ledovém korytě ve Whistleru se závodníci věnovali jen tréninku aby na téhle těžké trati vypilovali svou techniku k dokonalosti. Mezi nimi byl i jednadvacetiletý gruzínský reprezentant Nodar Kumaritašvili. Ten v poslední zatáčce zvané Thunderbird vyletěl z trati a v rychlosti okolo 130 km/h narazil do ocelového nosníku.  I přes rychlou pomoc zdravotníků se nepodařilo mladého gruzínského závodníka zachránit a smrt tak zasáhla Hry ještě předtím než oficiálně začaly. Všichni se hned začali ptát, kde je problém. Podle jedné skupiny za to může velmi náročná whistlerská dráha, která na závodníky klade mimořádné nároky. Podle druhé skupiny je pod tragédií podepsaná malá zkušenost gruzínského reprezentanta, který patřil spíše mezi začínající závodníky. Tak jako tak, první den Her byl poznamenán touto tragickou událostí a to se projevilo i na vlastním zahajovacím ceremoniálu, ke kterému se dostaneme později.

 

Přečtěte si všechny články o olympiádě ve Vancouveru 2010

Skoky na lyžích     Skoky na lyžích

     Skokani na lyžích se včera pustili do kvalifikace na středním můstku. České barvy se v ní v žádném, případě neztratili. Jakub Janda totiž vybojoval nadějné druhé místo, když za vítězným Němcem Uhrmannem zaostal o pouhé tři body. Ani ostatní čeští reprezentanti nedělali ostudu. Hájek skončil čtvrtý se ztrátou 1 bodu na Jandu, Koudelka obsadil 18 pozici a čtveřici českých skokanů uzavřel Lukáš Hlava 37. místem. V sobotním finále by se měli všichni čeští reprezentanti ukázat v prvním kole.

     Slavnostní zahájení

     Jak už to tak bývá, každá velká sportovní událost má na svém začátku slavnostní ceremoniál, ve kterém se pořadatelská země snaží ukázat světu svou historii, případně všechno, s čím se chce pochlubit. Kromě toho následují tradiční proslovy organizátorů a tak dále a tak dále. Jaké tedy bylo vancouverské zahájení? V první řadě musím smeknout před organizátory, kteří dokázali z minima vytěžit maximum. Pódium se obešlo bez složitých rekvizit, většinu obstaraly látkové kulisy, ovšem prim hrálo světlo. Díky němu dokázali na ploše BC Center vytvořil nádhernou iluzi polární záře, praskajícího ledu, lesa, či prérie. Projekce byla do detailu promyšlená a zanechala na mně z celého zahájení největší dojem. Když se k tomu ještě přidala akrobacie na lanech, byl dojem snu téměř dokonalý. O něco méně zajímavou součástí (leč z historických a kulturních hledisek velmi důležitou) součástí byla i prezentace původních obyvatel Kanady, na jejichž území se olympiáda koná. Jestli ale něco ze zahajovacího ceremoniálu přímo čišelo pak to byla národní hrdost Kanaďanů. Těžko se to popisuje, ale kdo viděl ceremoniál tak mi asi dá za pravdu, že Kanaďané jsou skutečnými patrioty a na Hry jsou opravdu pyšní. Neoddělitelnou součástí zahájení je kromě scény a vystupujících i hudba. Té jsme si užili dosyta ze všech žánrů. Slyšeli jsme tóny houslí jak v klasickém tak i jazz-rockovém podání ve spojení se stepem. Nechyběla ani hymna Kanady (kterou mimochodem zpívala teprve šestnáctiletá Nikki Yanofsky) a olympiády. Zazněla tu i zdařilá oficiální píseň olympiády Sing something louder v podání Nelly Furtado a Bryana Adamse. Poměrně velkým překvapením bylo zařazení písně Hallellujah v lyrickém podání KD Lang. Největšího aplausu ve stoje při nástupu se dočkala reprezentace Gruzie, která kvůli výše zmiňované tragédii přišla s černými páskami na rukou. Tuto událost ostatně připomněl i šéf MOV Jacques Rogue a následně se za zemřelého sáňkaře držela minuta ticha. Vlastní zapálení olympijského ohně proběhlo trochu rozpačitě, čeklací doba byla možná trochu delší než by si organizátoři představovali a kvůli technickým potížím se nakonec z podlahy vysunuly jen tři ze čtyř sloupů, které ponesou olympijský oheň. I přes tuto drobnou chybičku se podařilo zažehnout olympijský oheň a hry XXI. zimní olympiády mohly být považovány za zahájené. Návštěvníci z BC Center odcházeli plní emocí a mohli se přesvědčit, že k zajímavému audiovizuálnímu zážitku nejsou zapotřebí tisíce komparsistů a náročné kulisy.

     Jediné co mne trochu zklamalo je to, že na YouTube ani 7 hodin od ukončení ceremoniálu nejsou žádné oficiální záznamy ze zahájení. Všechna videa pochází z fanouškovských mobilů a videokamer. Uznávám, když píšu tyhle řádky, je v Kanadě noc, ale přesto si myslím, že když měli na uploadování čas fandové pak by se někdo z mnoha tisícovek organizátorů mohl překonat a na YouTube umístit záznam,, který by profesionálně představil zahajovací ceremoniál. To je však jen drobná vada na kráse. Hlavní je, že XXI. zimní olympijské hry odstartovaly a my se teď můžeme těšit na spoustu skvělých sportovních zážitků.

     Těšíte se na ZOH 2010 ve Vancouveru? Co říkáte na šance českých sportovců? A co ten časový posun, jak se s ním vyrovnáváte?  Napište nám o svých názorech! Pro své názory a dotazy využijte tento diskusní panel.