Po čtyřiceti letech tu máme pandemii

Čer 11, 2009

  Virus chřipky
    Takhle vypadají všechny chřipkové viry. Zabiják se od běžné chřipky liší jen v detailech.
 

     Světová zdravotnická organizace WHO dnes vydala prohlášení, které nemá v posledních čtyřiceti letech obdoby. Zní jasně: Svět čelí pandemii chřipky. Konkrétně se jedná o chřipku mexickou, známou spíše jako prasečí, tedy virus H1N1.

     Ze všeho nejdřív si objasněme co vlastně H1N1 (virus mexické chřipky) znamená. Když se hovořilo o ptačí chřipce, měli jsme na mysli virus H5N1. Abychom pochopili význam těchto označení musíme se podívat do elektronového mikroskopu - jen v něm uvidíme původce chřipky, tedy chřipkový virus. Všechny chřipkové viry - od toho, který každoročně položí do postelí statisíce lidí na celém světě až po pandemické zabijáky jako byla třeba Španělská chřipka - jsou si podobné skoro jako vejce vejci. Liší se ale v několika bodech. Virus se skládá (ostatně stejně jako živé organismy) z tuků, nukleové kyseliny (RNA) a bílkovin. Nás zajímají nejvíce dvě bílkoviny - Hemaglutinin a Neuraminidáza. Prvně jmenovaná bílkovina Hemaglutinin (na obrázku vypadá jako žluté jehlany) má za úkol (zjednodušeně řečeno) narušit bílkovinný obal napadené buňky aby do ní mohl virus vpravit svou genetickou informaci. Neuraminidáza (zelené tyčinky s červenou kuličkou na konci) se starají o přerušení glykosidické vazby kyseliny sialové, čímž umožňuje v buňce vytvořeným virovým částicím opustit její tělo a jít škodit jinam. Důležité je, že jak Hemaglutinin tak Neuraminidáza mohou nabývat několika odlišných prostorových uspořádání. Je to stejné jako když máte korálky navléknuté na drátu. Jednou z něj uděláte spirálu, podruhé ho různě zohýbáte a potřetí ho zachumláte do jakéhosi neidetifikovatelného chumlu. Pořád to bude stejný řetěz, tvořený stejnými korálky, jen bude jinak vypadat a bude se i jinak chovat. Stejné je to i s oběma bílkovinami. Vždycky je to stejný řetězec spojených aminokyselin, které mají stejné pořadí. Hemaglutinin má celkem 16 různých prostorových uspořádání a neuraminidáza devět. Ti bystřejší z vás si už jistě povšimli, že úvodní písmena názvů obou bílkovin jsou použita v kódu, který označuje chřipkové viry. U viru mexické chřipky se tedy jedná o chřipkový virus, který v sobě obsahuje Hemaglutinin typu H1 a Neuraminidázu typu N1.

     Když jsme si objasnili samotnou strukturu viru, pojďme se podívat na další slovo, které se bude v souvislosti s chřipkou velmi často skloňovat. Tím slovem je pandemie. Jedná se v podstatě o celosvětovou epidemii nějakého viru. Svět v posledním století čelil chřipkové pandemii celkem čtyřikrát. Na první tzv. Ruskou chřipku (pravděpodobně H2N2) zemřel na přelomu 19. a 20. století asi milion lidí. Největší pandemií byla Španělská chřipka (H1N1), která v letech 1918 - 1920 zaútočila na svět oslabený první světovou válkou. Následkem bylo 40 milionů mrtvých. Další na řadě byla v letech 1957-58 tzv. Asijská chřipka (H2N2), ta měla na svědomí cca. 1,5 milionu lidí. Naposledy byla pandemie vyhlášena v roce 1968, tehdy se jednalo o Hong-kongskou chřipku (H3N2), ta stála život asi milion lidí. Od té doby byl ale klid. Jednou za čas se sice objevil virus, který zahrozil, že by se mohl pandemií stát (vzpomeňme na ptačí chřipku), ale nakonec sám vymizel ze světa. Odborníci však stále varovali - neptejte se jestli pandemie přijde, ale ptejte se kdy přijde a jak bude silná.

     Chřipkový virus totiž velmi rychle mutuje. Dalo by se říct, že je to z biologického hlediska velmi úspěšný druh, dokáže se totiž přizpůsobovat měnícím se podmínkám a stále si zachovává životaschopnost. V podstatě každý rok se objeví nový chřipkový virus, většinou se ale od svého předchůdce liší jen minimálně a proto na něj zabírají běžné léky. Vždycky jednou za pár desítek let ale virus zmutuje "víc než by se čekalo" a na scéně se objeví nepřítel, na kterého není lidstvo připraveno. Pak už nezbývá nic jiného než se modlit aby tento nový druh, na který většinou klasické léky nezabírají nebyl příliš agresivní. Pokud by se totiž zkřížil se zabijáckým virem chřipky, mělo by lidstvo opravdu vážné důvody ke strachu. V letošním případě to zatím vypadá, že se tak nestalo. Ano, chřipkový virus sice zmutoval víc než se čekalo, ale na druhou stranu není tolik letální (smrtelný) aby se lidé začali děsit. WHO zatím eviduje 27 700 případů mexické (prasečí) chřipky v 74 zemích, 141 lidí na nákazu již zemřelo. A právě kvůli rozšíření se WHO rozhodla vyhlásit pandemii. Virus se totiž šíří ve více tzv. "globálních regionech", což je důvodem k mobilizaci systémů, které mají obyvatelstvo ochránit. Ve většině států začínají platit tzv. pandemické plány. U mexické chřipky se naštěstí mortalita pohybuje jen okolo půl procenta nakažených. Podle epidemiologů navíc vzhledem k lehkému průběhu, kterým se onemocnění většinou projevuje se mnoho lidí ani nenechá vyšetřit. Reálná čísla o nakažených proto mohou být vyšší. Přesto má tohle vyhlášení pandemie jeden důležitý důvod. Lidstvo si alespoň konečně uvědomí, že celosvětová pandemie není "něco co bylo před 40 lety a teď nám to nehrozí". Mexická chřipka nám dokazuje, že se musíme být stále na pozoru. Doufejme, že současný virus ještě nezmutuje a boj s ním se tím nezkomplikuje. Další virus, který se objeví třeba už příští rok nemusí mít tak hladký průběh. Na závěr ještě jednou zopakuju největší a zároveň nejhroznější pravdu o pandemii. Neptejte se jestli pandemie přijde, ale ptejte se kdy přijde a jak bude silná. Může to být příští rok, za dva roky, za deset let, ale určitě přijde.

    Máte strach z pandemie chřipky? Bojíte se prasečí (mexické) chřipky? Napište nám co si o tom všem myslíte. Využijte k tomu tento diskusní panel.