Z pomocníka nepřítelem, aneb zrádná bakterie

Čer 3, 2011

  Escherichia coli
    10 000x zvětšená kolonie bakterií Escherichia coli.
 

    Kdo si v posledních dnech a týdnech zapnul rádio, rozhlas, televizi či internet, ten nemohl minout zprávu o masivním rozšíření počtu případů krvácivých průjmů v Německu. A dnes se na celou věc podíváme i my. A na konci zjistíme, že se něco podobného vlastně dalo čekat a že časem může být ještě hůř. To není strašení, to je prostě vývoj.

    Jen stěží bychom hledali rozšířenější bakterii, než je Escherichia coli. Každý teplokrevný živočich, člověka nevyjímaje, si ve svém tlustém střevě nosí několik set gramů těchto "zvířátek". Bez ní by naše trávení neprobíhalo jak má, patří totiž mezi nejdůležitější zástupce střevní mikroflóry. Ani pro vědce není žádnou neznámou, vždyť s ní už dlouhá léta pracují ve svých laboratořích, kde jim pomáhá řešit nejrůznější otázky okolo genetiky. Díky speciálním kulturám této bakterie získává lidstvo třeba inzulin, kyselinu hyaluronovou, nebo vitamíny K a B12. Důvod je docela jednoduchý - Escherichia coli, zkráceně E-coli, je totiž mimořádně tvárná, což sice na jedné straně pomáhá vědcům, ale ve volné přírodě je tato vlastnost mnohem menší výhodou, než by se mohlo zdát.

    Pokud bychom vedle sebe postavili virus, bakterii a mnohobuněčného živočicha, bude hlavním rozdílem (kromě velikosti pochopitelně) schopnost mutovat. V tom na celé čáře vedou viry, které si svou genetickou informaci míchají jako koktejl na večírku. Na druhé straně pak stojí mnohobuněčné organismy, které mutují pomalu a neochotně. A mezi těmito dvěma póly leží bakterie. Jsou sice vývojově dál než samostatného života neschopné viry, ale k propracovaným mnohoubněčným organismům mají také daleko a stejné je to i s jejich ochotou mutovat. Ale E-coli má, jak jsme si už řekli trochu význačné postavení. Ona totiž s mutacemi nedělá žádné cavyky a je schopná toho "překousnout" opravdu hodně. Je to podobné jako s auty - zatímco současná auta potřebují kvalitní pohonné látky, tak staré Trabanty jezdily v podstatě na všechno. A E-coli je takový mikrobiální Trabant. A navíc jí do karet hraje její množství. V tak ohromném počtu vznikají mutace docela přirozeně. Většinou se nejedná o nic velkého, jen se prohodí pár písmen genetického kódu a bakterie pracuje tak, jak má. Ale někdy dojde k mutaci většího rozsahu, která změní užitečnou bakterii na škůdce. A kvůli rychlému množení, které mají bakterie vrozené tu máme během chvilky armádu bakterií, které na první pohled nerozeznáte od původní E-coli, ale rozhodně se o nich nedá hovořit jako o pomocnících.

    Pak už to jde docela rychle - ve fekáliích přebývající E-coli se při hnojení dostane na pole s okurkami / rajčaty / salátem (vyberte si sami, čemu dáváte přednost, já nebudu konkrétního původce ani tipovat, ještě by po mně chtěl nějaký minsitr odškodné) a nepříjemná situace je na světě. Neomytou zeleninu sní člověk, E-coli projde jeho zažívacím traktem a když se dostane domů, tedy do tlustého střeva, ukáže každému, kdo je tady pánem. V případě současné vlny krvácivých průjmů čelí lidstvo doposud nejagresivnější formě E-coli, s jakou se kdy setkalo. V době, kdy píšu tento článek ztrpčila bakterie život více než 1 700 lidem, z toho 19 jich zemřelo. Bakterie totiž dostala do vínku hned několik nepříjemných vlastností, které boj s ní komplikují. Zaprvé je to speciální bílkovina sloužící coby silné biologické lepidlo, díky které se mikroorganismus přichytí na stěně střeva. V tuto chvíli přichází ke slovu druhá nepříjemnost - bakterie do těla hostitele vypouští tzv. shigatoxin - látku, která má za následek zvracení a krvácivé průjmy. A na závěr to možná nejhorší. Současná varianta EHEC O104 H4 je totiž rezistentní vůči některým antibiotikům. Konkrétně na ni nezabírají aminoglykosidy, makrolidy a beta-lactamová antibiotika.

    Sečteno a podtrženo - máme tu zbrusu nový "poddruh" (ale u bakterií se tento výraz nepoužívá), se kterým si zatím nevíme rady. Nevíme odkud přišel, nevíme co je původním zdrojem, ale víme, že je nebezpečný a snadno se šíří. Pojďme se teď na celou situaci podívat trochu obecněji a zaměřme se na prapůvod celého problému. Tak trochu to bude určitě hádání z křišťálové koule, ale něco bude pravda. Není to zase tak dávno, co lékaři předepisovali antibiotika skoro na všechno. Z těchto léků, které měly být od začátku pouze pro konkrétní případy se stal skoro univerzální všelék. Často za to mohli sami pacienti, kteří na lékaře tlačili, aby jim antibiotika předepsali, měli totiž pocit, že je mohou uzdravit jen antibiotika a že když jim je doktor nepředepíše, tak na nich škudlí a nechce je vyléčit. A tak se stávalo, že si lidé dávkovali antibiotika sami, bez domluvy s lékařem a užívali třeba i staré léky, které jim doma zbyly po minulé nemoci. Teď do této situace dosaďte Darwinovu evoluční teorii, ve které organismy svými mutacemi čelí nepříznivému prostředí a vyjde nám, že jsme si možná na současnou epidemii zadělali sami. Ale třeba také ne. Kdo ví. Mutace tu byly, jsou a budou, možná se E-coli vyvinula sama, bez našeho přičinění. Každopádně je to ale další ze zvednutých ukazováčků, kterým nám přiroda připomíná, že příště může přijít další mutace, která bude ještě nebezpečnější. A jak jsem psal v dřívějších postřezích - Není otázkou jestli se to stane, ale kdy se to stane. Pokud ale nezměníme svůj přístorj k antibiotikům, bude těchto případů v budoucnu přibývat.

     Co říkáte na současnou vlnu krvácivých průjmů, která zasáhla Německo? Bojíte se, že se nakazíte? A co antibiotika? Berete je zodpověděně, nebo si je dávkujete jak se vám zlíbí? Napište nám o tom! Pro své názory a dotazy využijte tento diskusní panel.