H1N1 není masovým zabijákem - naštěstí

Pro 8, 2007

  Virus prasečí chřipky
    Takhle vypadá původce prasečí chřipky pod mikroskopem
 

    Není to zase tak dávno, bez tří dnů přesně půl roku, co jsem tady prezentoval postřeh s názvem "Po čtyřiceti letech tu máme pandemii". Od té doby uplynulo hodně času. Chřipka se podle očekávání šířila světem, nakazovala stále další a další lidi a vědci o ní získali poměrně slušný přehled. Je proto na čase informovat o nových poznatcích a setřít si pot z čela, tahle kulka nás totiž lízla opravdu jen velmi těsně.

    V první řadě si ale musíme uvědomit, že zdaleka pořád ještě není vyhráno. Viry obecně jsou přeborníky v kličkování, změnách a nečekaných proměnách, čili krátce a stručně - v mutacích. Tohle slovo bylo ostatně alfou omegou všech teorií o dalším vývoji viru H1N1. Virus je stále hojně rozšířen mezi populací, prostředků k mutacím má tedy stále dost, přesto se zdá, že lidstvo je pro letošní rok ušetřeno pandemie. Mám na mysli tu skutečnou pandemii v pravém slova smyslu, která decimuje lidi na potkání.

    Co se H1N1 rozhodně nedá upřít je mistrovství v šíření se. podle vyjádření hlavního hygienika ČR, Michaela Víta, tvoří H1N1 90% všech současných nákaz chřipkou. I mne před několika týdny uložila chřipka do postele, její průběh byl "jiný" než obvykle, možná jsem i já prodělal prasečí chřipku a nevím o tom, stejně jako tisíce dalších. Lidstvo totiž mělo zase jednou velké štěstí, nebál bych se dokonce použít výraz "kliku". Ti otrlejší si před toto slovo mohou doplnit jeden ustálený výraz a pak bude dojem o našem štěstí konečně dokonalý. H1N1 dostala do vínku opravdu masivní možnost přenosu, stala se dominantním druhem a to během pouhých několika měsíců. V jejím genofondu ale zaplaťpánbůh chyběla zvýšená vlastnost, která se vyjadřuje smutným číslem nazývaným mortalita. H1N1 se totiž šířila světem jako lavina a do postelí ukládala lidi jako o závod. Jenže na to aby někoho stáhla, jak se říká na druhý břeh, byla příliš slabá. A znovu se dostáváme ke slovu mutace. Kdyby se totiž vir prasečí chřipky H1N1 spojil s virem ptačí chřipky H5N1 a vzniklý potomek by po rodičích získal to nejhorší, pak by byl problém opravdu závažný. Prozatím k ničemu podobnému nedošlo a snad ani nedojde. úmrtnost na H1N1 se pohybuje někde na úrovni klasické sezónní chřipky.

    Má to snad znamenat, že lidé se teď už nemusí ničeho bát? Kdepak! Je to právě naopak. Příroda nám pomocí H1N1 ukazuje zdvižený ukazováček, kterým povážlivě hrozí. Pandemii prasečí chřipky bychom měli vnímat jako varování, že pojem chřipková pandemie rozhodně nepatří jen do učebnic biologie, ale že se může velmi snadno stát realitou. A přitom záleží na jediné věci - na náhodě. Pouze ona totiž určuje, jestli se příští rok objeví chřipka, která se nijak výjimečně nebude lišit od té běžné, nebo jestli se objeví rychle se šířící vir typu H1N1, nebo jestli nám tenhle virový barman namíchá smrtící koktejl. Jak jsem psal už minule. Otázka není přijde někdy pandemie? Ale "Kdy přijde pandemie?" Podle všeho máme jednu pandemickou vlnu právě za sebou. Nebyla rozhodně silná, spíš jen taková polopandemie, přesto je možné, že nám příroda dá na několik let pokoj a bude nám stejně jako dřív servírovat pouze běžnou sezónní chřipku.

     Co říkáte na šíření viru H1N1? Měli jste z prasečí chřipky strach? Co říkáte na očkování? Napište nám o tom! Pro své názory a dotazy využijte tento diskusní panel.