ISS se naplno rozzáří už v druhé půli února

Úno 3, 2009

  Logo mise STS-119
    Hlavním úkolem mise STS-119 bude doplnění stanice o žlutě zvýrazněné solární panely.
 

    Po zhruba tříměsíční pauze se podívá do kosmu další americký raketoplán. Pro misi s označením STS-119 byl vybrán návratový modul Discovery. Do kosmu by měl odstartovat ve čtvrtek 12. února v 7:32 EST (východoamerického času), tedy zhruba o půl druhé odpoledne středoevropského času. Startovací okno bude otevřené pouze po dobu pěti minut. Pokud se raketoplánu v tomto období nepodaří (například kvůli špatným povětrnostním podmínkám) odstartovat, bude si muset několik dní počkat na nový start.

     Hlavní úkol mise STS-119 je umístit na mezinárodní vesmírnou stanici ISS poslední dalo by se říct "obratel páteře". Konkrétně se jedná o segment s názvem Starboard 6, zkráceně S6. Jedná se o poslední díl, který tvoří základní osu celé stanice (její páteř) a na který se upínají solární kolektory. Po umístění S6 bude stavba páteře ISS dokončena a díky umístění solárních panelů se výroba elektrické energie zvýší na 120 kW. Díky tomu bude stanice energeticky plně soběstačná a bude moci provádět i experimenty náročné na množství elektrické energie. Další důležitý úkol spočívá ve výměně systému, který má za úkol přeměnu moči na pitnou vodu. Na tomto systému se objevilo několik nedostatků, které by měly být jeho výměnou odstraněny. Součástí mise STS-119 budou i 4 výstupy do volného kosmu, přičemž každý bude trvat zhruba 6,5 hodiny. Kromě těchto dvou hlavních úkolů čeká na astronauty ještě několik dalších, menších, úkolů, které si detailněji představíme na následujícím časovém plánu. Tento plán vychází z toho, že Discovery odstartuje 12. února. Pokud dojde k posunutí termínu startu, posunou se i jednotlivé dny.

     1. den mise - 12.února - Raketoplán Discovery startuje z Kennedyho vesmírného centra. V kosmu otevře nákladový prostor a zaktivuje se robotická ruka v nákladovém prostoru. Raketoplán obíhá kolem Země
     2. den mise - 13. února - astronauti Phillips, Antonelli a Acaba s pomocí robotické ruky na jejímž konci je citlivá kamera provedou kontrolu pláště raketoplánu (OBSS). Zaměří se hlavně na tepelný štít, který mohl být při startu poškozen (a který způsobil havárii raketoplánu Columbia). Astronauti pak provedou kontrolu skafandrů pro výstup do volného kosmu a otestují systémy, které použijí pro spojení s ISS.
     3. den mise - 14. února - Jakmile se Discovery přiblíží k ISS na vzdálenost cca. 600 stop (cca 180 metrů), velitel mise Lee Archambault zahájí přibližování raketoplánu ke stanici. Provede přitom jakési "salto vzad". Posádka ISS zatím bude celý manévr fotografovat aby se ze snímků dalo vyčíst případné poškození. Archambault společně s pilotem raketoplánu Tony Antonellim navedou stroj k modulu Harmony, kam se Discovery připojí. Po několika testech, které mají prokázat těsnost spojení následuje otevření hermetického krytu a obě posádky se setkají.
     4. den mise - 15. února - Sandra Magnus a John Phillps se přesunou do modulu Destiny, odkud budou ovládat robotické rameno Canadarm2. Rameno uchopí zhruba 14 tun vážící segment S6 za zhruba 300 milionů dolarů a opatrně ho vyjme z nákladového prostoru Discovery. Tady ho předá robotické ruce na raketoplánu. Jakmile skončí tato výměna, Canadarm2 se přesune na místo kam se bude S6 umísťovat. Jakmile dosáhne této pozice, znovu si od robotické ruky na raketoplánu převezme S6. V této pozici bude dnešní práce ukončena.
     5. den mise - 16. února - Dnes proběhne první výstup do vesmíru. Steve Swanson a Richard Arnold ve skafandrech budou asistovat Johnu Phillipsovi, který ovládá robotickou ruku na stanici. Jejich úkolem je umístit S6 na jeho místo a připevnit ho ke konstrukci stanice.
     6. den mise - 17. února - Canadarm2 provede kontrolu OBSS a pak se přesune ke kontrole jednoho z tepelných radiátorů. Pokračuje přenos materiálu mezi ISS a Discovery.
     7. den mise - 18. února - Dnes je v plánu druhý výstup do volného kosmu Steve Swanson a Koichi Wakata provedou baterií na výměnu a provedou transport velkých součástí z raketoplánu na ISS. Mezi nimi nebude chybět ani zařízení na přeměnu moči na pitnou vodu.
     8. den mise - 19. února - Posádka má za úkol napřímit solární panely na nově nainstalovaném segmentu S6. Panely se budou roztahovat postupně. Nejprve se natáhne do poloniny první část solárních panelů, potom do poloviny druhá část. Teprve pak se mohou obě části roztáhnout do plné velikosti. Pokračuje transport nákladu mezi ISS a Discovery.
     9. den mise - 20. února - Joseph Acaba a Richard Arnold vystoupí do volného kosmu a provedou několik úprav na robotickém rameni (výměna senzorů, promazání ložisek a jiné). Pak se přesunou k sekci S3, kde provedou remodeláž kabelových rozvodů.
     10. den mise - 21. února - Dnešek by měl být pro posádku tím nejméně náročným. Čeká je hodnocení dosavadní práce, dálková tisková konference se zemí, příprava na čtvrtý výstup do kosmu a samozřejmě stále pokračuje transport materiálu mezi oběma spojenými tělesy.
     11. den mise - 22. února - Dnes je na pořadu dne čtvrtý a tedy i poslední výstup do kosmu. Steve Swanson a Richard Arnold mají nejprve odlišné úkoly. Swanson nainstaluje GPS anténu na stěnu japonského modulu KIBO a upraví kabeláž na vnějším plášti modulu Zarja. Arnold zatím bude fotografovat tepelné radiátory na vnějším povrchu stanice. V září totiž středisko pozemní kontroly zaznamenalo poškození jednoho z těchto panelů. Tyto fotografie by měly prokázat o jak velkou škodu se jedná. Poté co každý z astronautů dokončí svou práci, spojí své síly a vrhnou se na instalaci systému, který bezdrátově propojí videokameru na helmě jejich skafandrů k segmentu S3. Přitom Swanson musí odstranit jeden z elektronických boxů aby Arnold mohl propojit potřebné optické kabely.
     12. den mise - 23. února - Připravují se systémy k oddělení Discovery od ISS a finišuje transport materiálu mezi oběma tělesy.
     13. den mise -  24. února - Nastává okamžik rozloučení. Discovery se odděluje od ISS a pilot Tony Antonelli navádí raketoplán aby opsal kolem ISS kompletní oblouk. Během této otočky mohou astronauti vyfotografovat ISS s kompletně roztaženými solárními panely. Po dokončení obratu zapojí Antonelli trysky, které odvedou Discovery od ISS. Posádka ještě jednou provede OBSS, která má odhalit případná poškození tepelného krytu raketoplánu.
     14. den mise - 25. února - Posádka se věnuje hlavně kontrolám systémů, které budou zítra, při návratu do zemské atmosféry muset stoprocentně fungovat. Kontroluje se pohyblivost trysek, testuje se systém pro případ požáru.
     15. den mise - 26. února - Posádka provede odpojení od oběžné dráhy a zahájí sestup do atmosféry. Zavírá se nákladový prostor a začíná sestupový manévr. Přistání je plánováno na Kennedyho vesmírném středisku ještě před východem slunce. 125. let raketoplánu končí. 28. let raketoplánu k vesmírné stanici je ukončen a Discovery má za sebou svou 36 cestu do vesmíru.

Přečtěte si všechny články o dobývání vesmíru

     Takto by tedy měla probíhat mise raketoplánu Discovery, která nese označení STS-119. Kdo ale bude na jeho palubě, jaké má úkoly a čím je v civilním životě? Na tyto otázky nám odpoví další řádky, kde si jednotlivé členy posádky detailně představíme.

     Lee Archambault - velitel mise - Mise STS-119 je jeho druhou návštěvou vesmíru. Poprvé pilotoval misi STS-117. Na STS-119 bude plnit roli velitele mise a zároveň bude provádět manévr připojení k ISS. U letectva, kde pracuje, má nalétáno více než 4 000 hodin na třiceti různých letadlech. Baví ho cyklistika, vzpírání a lední hokej.
     Tony Antonelli - pilot raketoplánu - Na STS-119 si odbude svou vesmírnou premiéru, ve vzduchu byl víc než 3 200 hodin na 41 různých letounech. Pracuje u námořnictva a do vesmírného programu byl vybrán už v roce 200. Jeho hlavním úkolem v misi STS-119 bude řízení raketoplánu a ovládání jeho robotické ruky, provede i odpojovací manévr. Má rád snowboarding a závody série NASCAR.
     Joseph Acaba - specialista 1 - Pracuje jako středoškolský profesor, který vyučuje matematiku a má za sebou dva roky působení v mírových silách americké armády. Do vesmírného programu byl přijat v roce 2004. V průběhu mise absolvuje dva výstupy do volného kosmu, kdy bude pomáhat nainstalovat vybavení na ISS. Ve volném čase kempuje, šnorchluje nebo jezdí na kajaku.
     Steve Swanson - specialista 2 - Ve vesmíru byl už s misí STS-117, přičemž absolvoval dva výstupy do volného kosmu, kde si pobyl celkem 13 hodin. Na STS-119 si volného kosmu užije ještě víc, protože je určen jako "lead spacewalker" ,tedy volně přeloženo jako "hlavní výstupář". Aktivně se totiž zúčastní prvního, druhého i čtvrtého výstupu.
     Richard  Arnold - specialista 3 - Tento nováček ve vesmíru je spolužákem Josepha Acaby a je také středoškolským učitelem, který vyučuje vědecké předměty. Své žáky učil prakticky na celém světě - v Casabalnce, Rijádu, v západní Papuy a nebo třeba v Bukurešti. I on byl do vesmírného projektu přibrán v roce 2004. Zúčastnil se například experimentu NEEMO, kdy žil deset dní v podmořské laboratoři. Na STS-119 ho čekají tři výstupy do volného kosmu. Má rád kytaru, kondiční běhání a kempování.
     John Phillips - specialista 4 - Je ze všech nejzkušenější, protože má za sebou už dva lety do vesmíru a jeden výstup do otevřeného kosmu. Ve vesmíru strávil celkem 180 dní. Jeho hlavním úkolem v misi STS-119 bude ovládání robotické ruky umístěné na ISS. Pracuje jako profesor geofyziky a vesmírné fyziky na Kalifornské univerzitě.
     Koichi Wakata - specialista 5 / letový inženýr - Do kosmu se podíval už s misemi STS-72 a STS-92. Profesor vesmírného inženýrství zůstane na ISS výměnou za Sandru Magnus. Zpátky na Zemi ho dopraví mise STS-127 plánovaná na letošní květen.
     Sandra Magnus - letový inženýr / vědecký pracovník / specialista 5 - Do vesmíru se podívala s misemi STS-112 a STS-126, která ji zanechala na ISS. Právě mise STS-119 ji zařídí návrat domů.

     EDIT: 4.2.2009 - NASA dnes oznámila, že se start mise STS-119 odkládá. Místo 12. února by měl raketoplán Discovery odstartovat o týden později, tedy 19. února. Ke všem datům v tomto postřehu si tedy v duchu přičtěte 7 dní. Důvodem je přezkoumávání podezření na netěsnost palivových ventilů.
     EDIT2: 8.2.2009 - Start mise se znovu odkládá. NASA předpokládá, že Discovery odstartuje nejdříve 22. února, tedy deset dní po prvním avizovaném datu. I tento termín se ale může změnit. Budu se snažit sledovat veškeré zprávy abych sem mohl přidat informace o aktuálním dění.
     EDIT3: 14.2.2009 - Dnes měli být astronauti už dva dny ve vesmíru, místo toho ale došlo k dalšímu oddálení startu. Technici prý i díky počítačovým modelacím pochopili problémy na jednom ze tří ventilů, přes které protéká kapalný vodík. Kvůli zabezpečení klidného startu se ale znovu posunul jeho termín. Tentokrát se mluví o 27. únoru. Ke všem datům v postřehu si proto přidejte v duchu 15 dní.
     EDIT4: 6.3.2009 - Po několika dalších dílčích odkladech NASA konečně oznámila definitivní termín startu raketoplánu Discovery, který by mohlo ohrozit snad jen počasí. Dnem D má být 11. březen - raketoplán má odstartovat ve 21:20 EDT (tedy pro nás 12. března 1:20 po půlnoci). Start bude zajímavý tím, že se jedná o noční termín. Ke všem datům v tomto postřehu si tak místo původně napsaného února domyslete březen.
     EDIT5: 12.3.2009 - Tak zase nic! Technici při prohlídce raketoplánu Discovery odhalili problém s ventilem pro přívod kapalného vodíku, což znovu odsouvá start raketoplánu.Stroj by se měl do kosmu dostat 15. března 45 minut po půlnoci SEČ. Ke všem datům v postřehu tedy přičtěte tři dny a zaměňte slovo únor za březen.

    Jaké jsou Vaše názory na lety do vesmíru? Jak to vidíte s cestami na oběžnou dráhu až doslouží raketoplány? Napište nám o svých názorech! Pro své názory a dotazy využijte tento diskusní panel. A pokud vás vesmír opravdu zajímá, rozhodně navštivte i nové diskusní fórum vesmir.thos.cz, které je určeno speciálně pro debaty o průzkumu vesmíru. Je jedno jestli jste amatér, který se ve vesmíru teprve rozkoukává, nebo zkušený znalec, rádi mezi sebou přivítáme všechny zájemce.